Historie
HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Krojované hody jsou hlavním svátkem každé obce na Jižní Moravě. Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Konání hodů započalo v roce 1787, kdy císař Josef ll., známý svými reformátorskými aktivitami, vydal nařízení k jejich pořádání. Nařízení bylo obyvatelstvem nadšeně přijato. Z prvních oslav se postupem času stala tradice, na kterou se vždy lidé po těžké práci těšili.
PRŮBĚH KROJOVANÝCH HODŮ
Hodové slavnosti začínají v pátek stavbou máje, která je symbolem upozorňujícím na to, že se v obci konají hody. Kolem máje je vyhrazené místo pro muzikanty i pro tancující. O průběh hodových slavností se stará tzv. hodové komité složené ze stárka a stárky. Komité je voleno obecní chasou, která se skládá z mladých lidí. Stárci nesou zodpovědnost za celý průběh hodů. Je běžným zvykem, že si hodové komité musí vyžádat povolení ke konání hodů od místního obecního úřadu.
V sobotu ráno se stárci, stárky i kapela sejdou a započnou velkolepé oslavy. Chasa v krojích (včetně dětí) spolu s kapelou musí nejprve navštívit místní radnici či obecní dům, kde je starosta žádán o "hodové právo". Do téhle doby nesmí kapela hrát, ani zpívat. Po udělení práva je zahájen průvod celou obcí, čímž zvou všechny občany na večerní krojovanou zábavu, kterou hudebně doprovází pozvaná kapela. Chasa má za úkol tančit, zpívat a rozlévat víno občanům. Dobrá nálada s přáteli a známými trvá pak až do ranních hodin.
Předání hodového práva
Autor fotografie: Slovácký denik